Olomúc

From Wiktionary, the free dictionary
Archived revision by WingerBot (talk | contribs) as of 22:53, 28 September 2019.
Jump to navigation Jump to search

Czech

Pronunciation

  • IPA(key): [ˈolomuːt͡s]
  • Hyphenation: Olo‧múc

Proper noun

Olomúc

  1. Obsolete form of Olomouc.
    • 1843, Václav Vladivoj Tomek, W. Wladiwoje Tomka Děje země české[1], Praha: České museum, page 58:
      Ale byla mu rozepře s bratrem Wratislawem, který maje Olomúc město na wýžiwu swau, chtěl tu samostatně panovati, a protivil se Spitihněwovi. Ale wtrhna kníže do Morawy, zemi jemu odňal, a Wratislaw do Uher utekl (1056), až potom později se smířil s ním, a Olomúc jemu nawrácena.
      (please add an English translation of this quotation)
    • 1861 October 1, Dalibor[2], volume 4, number 28, page 228:
      Dle mého náhledu dostane se sotva kdo na varhanické místo, kteréžto se obsaditi mělo, neb to má dávno slíbené jeden choralista v Olomúci.
      (please add an English translation of this quotation)

Usage notes

It can be both feminine or masculine inanimate.

Further reading