arbitrární

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈarbɪtraːrɲiː]

Adjective

arbitrární

1. arbitrary
   • 1906, Matouš Talíř, K dějinám rakouského taxovnictví:

     Taxy arbitrární, které z pravidla opíraly se o staré obyčeje, byly z ponenáhla při pozdějším upravování řádů taxovních odstraňovány a nahražovány taxami brzy fixními, brzy procentovými.

   • 1929, Karel Engliš, Finanční věda: Nástin theorie hospodářství veřejných svazků:

     Kdežto obě předchozí skupiny byly vymezeny přesně, je třetí skupina arbitrární.

   • 1961, Vavro Hajdu, Právní postavení obou německých států:

     Tak především je zde arbitrární možnost jiných států rozhodovat o existenci a neexistenci jiných států, a to přiznáním identity určitému státu, která zahrnuje popírání existence dalšího státu.

   • 2006, Minulostí Západočeského kraje:

     Zmíněné arbitrární tresty nacházely uplatnění v podstatě ve třech situacích: ...

   • 2007, Filosofický časopis:

     Suverenita byla většinou myslitelů považována buď za absolutistický přežitek raně moderní sekularizované teologie, nebo za nekontrolovatelnou, arbitrární moc, která měla na svědomí mnoho kolapsů moderní politiky.

   • 2015, Václav Cvrček et al., Mluvnice současné češtiny I:

     Přiřazení významu ke konkrétnímu řetězu hlásek, který tvoří slovo, je v tomto smyslu nahodilé (arbitrární) a je věcí společenské konvence, zvyku ...

   • 2016, Kamil Janiš, Volný čas seniorů:

     Následně tak ukončuje pracovní činnost a stává se tak ekonomicky nevýkonným (Khol, Mayr, Bruckmann, 2006). Věkové hranici, která je hranicí arbitrární pro určení jedince za seniora, jsme se dostatečně věnovali v předcházejícím textu.

Declension

Declension of arbitrární (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	arbitrární		arbitrární	arbitrární
genitive	arbitrárního		arbitrární	arbitrárního
dative	arbitrárnímu		arbitrární	arbitrárnímu
accusative	arbitrárního	arbitrární	arbitrární	arbitrární
locative	arbitrárním		arbitrární	arbitrárním
instrumental	arbitrárním		arbitrární	arbitrárním
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	arbitrární	arbitrární		arbitrární
genitive	arbitrárních
dative	arbitrárním
accusative	arbitrární			arbitrární
locative	arbitrárních
instrumental	arbitrárními

Related terms

• arbitr
• arbitráž

 

See also

• libovolný
• svévolný
• náhodný
• nedeterministický
• nepředvídatelný
• bezprávný
• neregulovaný
• nepravidelný
• rozmarný
• vrtošivý
• kapriciózní

Further reading

• arbitrární in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• arbitrární in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• arbitrární in Internetová jazyková příručka
• Arbitrárnost on the Czech Wikipedia.Wikipedia ^cs