bezúhonný

Czech

Etymology

From bez- (“without”) +‎ úhona (“taint”) +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɛzuːɦoniː]
• Hyphenation: bez‧úhon‧ný

Adjective

bezúhonný (adverb bezúhonně)

1. unblemished, unimpeachable

   Těšil se bezúhonné pověsti.

   He enjoyed an unimpeachable reputation.

2. (law) with a clean criminal record

   Soudcem může být jmenován pouze bezúhonný občan.

   Only a citizen with a clean record can become a judge.

Declension

Declension of bezúhonný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bezúhonný		bezúhonná	bezúhonné
genitive	bezúhonného		bezúhonné	bezúhonného
dative	bezúhonnému		bezúhonné	bezúhonnému
accusative	bezúhonného	bezúhonný	bezúhonnou	bezúhonné
locative	bezúhonném		bezúhonné	bezúhonném
instrumental	bezúhonným		bezúhonnou	bezúhonným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	bezúhonní	bezúhonné		bezúhonná
genitive	bezúhonných
dative	bezúhonným
accusative	bezúhonné			bezúhonná
locative	bezúhonných
instrumental	bezúhonnými

Further reading

• “bezúhonný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “bezúhonný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bezúhonný” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• “bezúhonný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)