blaho

See also: Blaho

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech blaho, from Proto-Slavic *bolgo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblaɦo]
• Rhymes: -aɦo
• Hyphenation: bla‧ho

Noun

blaho n

1. bliss, welfare, well-being

Declension

Declension of blaho (velar neuter)

	singular	plural
nominative	blaho	blaha
genitive	blaha	blah
dative	blahu	blahům
accusative	blaho	blaha
vocative	blaho	blaha
locative	blahu	blahách
instrumental	blahem	blahy

Related terms

• blahobyt
• blahobytně
• blahobytný
• blahořečit
• blahosklonně
• blahosklonný
• blahoslavený
• blahoslavit
• blahý
• blaze
• blaženě
• blažený
• blažit
• oblažovat

Further reading

• “blaho”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “blaho”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “blaho”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026