bouře

See also: boure

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbou̯r̝ɛ]

Etymology 1

Inherited from Old Czech búřě, from Proto-Slavic *buřa.

Noun

bouře f

1. storm

Declension

Declension of bouře (soft feminine)

	singular	plural
nominative	bouře	bouře
genitive	bouře	bouří
dative	bouři	bouřím
accusative	bouři	bouře
vocative	bouře	bouře
locative	bouři	bouřích
instrumental	bouří	bouřemi

Related terms

adjectives

• bouřlivý
• buřičský

nouns

• bouřka
• buřič

verbs

• bouřit

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Verb

bouře

1. masculine singular present transgressive of bouřit

Further reading

• “bouře”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “bouře”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “bouře”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz
• “bouře”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025