chvalník

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Old Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From chváliti +‎ -ník.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): (13th CE) /ˈxʋaɫɲiːk/
  • IPA(key): (15th CE) /ˈxvalɲiːk/

Noun

[edit]

chvalník m pers

  1. extoller, praiser
    Synonyms: chválcě, chvalebník, chvalič, chvalitel
    • 1413, Jan Hus, Postilla:
      Die S. Jan zlatoústý, že tento znamená svatých chvalníky, ne následovníky; to jest ty, jenž svaté chválé, ale nenásledují.
      (please add an English translation of this quotation)

Declension

[edit]

Further reading

[edit]