ciesař

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *cěsařь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡si̯ɛːsar̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡siːsar̝̊/

Noun

ciesař m pers (feminine ciesařovna or ciesařová)

1. emperor

Declension

Declension of ciesař (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	ciesař	ciesařě	ciesařé, ciesařové
genitive	ciesařě	ciesařú	ciesařóv
dative	ciesařu, ciesařovi	ciesařoma	ciesařóm
accusative	ciesařě	ciesařě	ciesařě
vocative	ciesařu	ciesařě	ciesařé, ciesařové
locative	ciesařu, ciesařovi	ciesařú	ciesařích
instrumental	ciesařem	ciesařoma	ciesaři

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: císař

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “ciesař”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění