cvičící

Czech

Etymology

From cvičit + -cí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡svɪt͡ʃiːt͡siː]

Adjective

cvičící

1. (relational) exercise

   cvičící velitel ― exercise commander

Declension

Declension of cvičící (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	cvičící		cvičící	cvičící
genitive	cvičícího		cvičící	cvičícího
dative	cvičícímu		cvičící	cvičícímu
accusative	cvičícího	cvičící	cvičící	cvičící
locative	cvičícím		cvičící	cvičícím
instrumental	cvičícím		cvičící	cvičícím
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	cvičící	cvičící		cvičící
genitive	cvičících
dative	cvičícím
accusative	cvičící			cvičící
locative	cvičících
instrumental	cvičícími, cvičícíma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Related terms

• cvičit

Further reading

• “cvičící”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “cvičící”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989