déka

Old Czech

Etymology

Borrowed from Middle High German dege(n) (German Degen).

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdɛːka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdɛːka/

Noun

déka f

1. dagger (stabbing weapon)

   Synonyms: končieř, mečík, nóž

Declension

Declension of déka (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	déka	décě	déky
genitive	déky	dékú	dék
dative	décě	dékama	dékám
accusative	déku	décě	déky
vocative	déko	décě	déky
locative	décě	dékú	dékách
instrumental	dékú	dékama	dékami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: dýka

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “déka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění