dřeň

See also: dren, drên, and dřen

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech stržen, střen, from Proto-Slavic *strь̏žьnь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̝ɛɲ]
• Rhymes: -ɛɲ

Noun

dřeň f

1. pulp (center of a fruit or a tooth)

Declension

Declension of dřeň (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	dřeň	dřeně
genitive	dřeně	dření
dative	dřeni	dřením
accusative	dřeň	dřeně
vocative	dřeni	dřeně
locative	dřeni	dřeních
instrumental	dření	dřeněmi

Derived terms

• dřeňový
• kostní dřeň

 

Further reading

• dřeň in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dřeň in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dřeň in Internetová jazyková příručka