devítiúhelník

Czech

Etymology

From devět +‎ úhel +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdɛviːcɪjuːɦɛlɲiːk]

Noun

devítiúhelník m inan

1. (geometry) nonagon

Declension

Declension of devítiúhelník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	devítiúhelník	devítiúhelníky
genitive	devítiúhelníka, devítiúhelníku	devítiúhelníků
dative	devítiúhelníku	devítiúhelníkům
accusative	devítiúhelník	devítiúhelníky
vocative	devítiúhelníku	devítiúhelníky
locative	devítiúhelníku	devítiúhelnících
instrumental	devítiúhelníkem	devítiúhelníky

Coordinate terms

• trojúhelník m
• čtyřúhelník m
• pětiúhelník m
• šestiúhelník m
• sedmiúhelník m
• osmiúhelník m
• desetiúhelník m
• jedenáctiúhelník m
• dvanáctiúhelník m

Further reading

• devítiúhelník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957