divagace

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈdɪvaɡat͡sɛ]
  • Hyphenation: di‧va‧ga‧ce

Noun[edit]

divagace f

  1. (rare, literary) divagation, digression, (in plural also:) ramblings
    • 1897, Arnošt Procházka, tr. Joris Karl Huysmans, "Na ruby", in Moderní revue, vol. VI., page 146:
      Po těchto mystických divagacích měl spisovatel periodu uklidnění; []
      Après ces divagations mystiques, l’écrivain avait eu une période d’accalmie ; [] (Georges Crès (1922) [1884], page 206)
      Succeeding to these mystical divagations, the author had a period of comparative calm; [] (tr. by Havelock Ellis (1922), Chapter XII)
    • 1918, Časopis pro moderní filologii, volume VI.-VII., Praha: Klub moderních filologů, ISSN 0008-7386, page 47:
      nemoha konec konců tvrditi svých strmých snů apodikticky, označí je schválně jako divagace, jako blábolení nemocného mozku
      (please add an English translation of this quote)
    • 1974, Aloys Skoumal, “Kdo byl Karl Kraus”, in Karl Kraus, Soudím živé i mrtvé, Odeon (1984), page 18:
      U nás působil [Karl Kraus] podnětně na překladatele Otokara Fischera a Erika A. Saudka, zato málo pozitivní se jevil jeho nestrávený vliv v jazykovědných divagacích Pavla Eisnera.

Declension[edit]

Further reading[edit]