dobyvatel

Czech

Etymology

From dobývat (“to conquer”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobɪvatɛl]
• Rhymes: -atɛl
• Hyphenation: do‧by‧va‧tel

Noun

dobyvatel m anim (feminine dobyvatelka, related adjective dobyvatelský)

1. conqueror

Declension

Declension of dobyvatel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	dobyvatel	dobyvatelé
genitive	dobyvatele	dobyvatelů
dative	dobyvatelovi, dobyvateli	dobyvatelům
accusative	dobyvatele	dobyvatele
vocative	dobyvateli	dobyvatelé
locative	dobyvatelovi, dobyvateli	dobyvatelích
instrumental	dobyvatelem	dobyvateli

Related terms

• dobytí
• dobýt
• dobývat
• dobývání

 

Further reading

• dobyvatel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dobyvatel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dobyvatel in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• dobyvatel in Internetová jazyková příručka