dvojí

Czech

Czech numbers ^(edit)

	20
	2	3  →
Cardinal: dva     Ordinal: druhý     Adverbial: dvakrát     Repetition adjective: dvojnásobný     Multiplier: dvojitý     Collective: dvoje     Substantivised collective: dvé     Specific: dvojí     Fractional: půl, polovina, polovice
Czech Wikipedia article on 2

Etymology

Inherited from Old Czech dvój, from Proto-Slavic *dъvojь. Doublet of dvoje and dvé.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdvojiː]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: dvo‧jí

Adjective

dvojí

1. double, dual, of two kinds

   vést dvojí život ― to lead a double life

   dvojí občanství ― dual citizenship

Usage notes

• Some dictionaries consider dvoje and dvojí to be interchangable in both meanings.

Declension

Declension of dvojí (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	dvojí		dvojí	dvojí
genitive	dvojího		dvojí	dvojího
dative	dvojímu		dvojí	dvojímu
accusative	dvojího	dvojí	dvojí	dvojí
locative	dvojím		dvojí	dvojím
instrumental	dvojím		dvojí	dvojím
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	dvojí	dvojí		dvojí
genitive	dvojích
dative	dvojím
accusative	dvojí			dvojí
locative	dvojích
instrumental	dvojími, dvojíma1

¹This form is used when describing dual nouns, e.g. očima, rukama.

Further reading

• “dvojí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “dvojí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “dvojí”, in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2026, slovnikcestiny.cz
• “dvojí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026