hříbě

See also: hribe, hríbe, and hřibe

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřiebě, from Proto-Slavic *žerbę.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝iːbjɛ]

• Audio:

  (file)

Noun

hříbě n (diminutive hříbátko)

1. foal

Declension

Declension of hříbě (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	hříbě	hříbata
genitive	hříběte	hříbat
dative	hříběti	hříbatům
accusative	hříbě	hříbata
vocative	hříbě	hříbata
locative	hříběti	hříbatech
instrumental	hříbětem	hříbaty

Related terms

nouns

• hřebčín
• hřebec
• hřebeček
• hříbátko
• hříbek

verbs

• hřebit
• ohřebit

Further reading

• “hříbě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hříbě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hříbě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026