harmonikář
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
From harmonika (“harmonica, accordion”) + -ář.
Pronunciation[edit]
Noun[edit]
harmonikář m anim (feminine harmonikářka)
Declension[edit]
Declension of harmonikář (soft masculine animate)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | harmonikář | harmonikáři |
| genitive | harmonikáře | harmonikářů |
| dative | harmonikářovi, harmonikáři | harmonikářům |
| accusative | harmonikáře | harmonikáře |
| vocative | harmonikáři | harmonikáři |
| locative | harmonikářovi, harmonikáři | harmonikářích |
| instrumental | harmonikářem | harmonikáři |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- harmonikář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- harmonikář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- harmonikář in Internetová jazyková příručka