holubník

Czech

Etymology

From holub (“dove”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦolubɲiːk]
• Rhymes: -ubɲiːk
• Hyphenation: ho‧lub‧ník

Noun

holubník m inan (diminutive holubníček)

1. dovecote, dovehouse
2. (figurative) shambles, mess

Declension

Declension of holubník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	holubník	holubníky
genitive	holubníka, holubníku	holubníků
dative	holubníku	holubníkům
accusative	holubník	holubníky
vocative	holubníku	holubníky
locative	holubníku	holubnících
instrumental	holubníkem	holubníky

Related terms

• holub
• holubář
• holubinka
• holubí

 

Further reading

• “holubník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “holubník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “holubník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Slovak

Etymology

From holub +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦɔlubɲiːk]

Noun

holubník m inan

1. dovecote

Declension

Declension of holubník

	singular	plural
nominative	holubník	holubníky
genitive	holubníka	holubníkov
dative	holubníku	holubníkom
accusative	holubník	holubníky
locative	holubníku	holubníkoch
instrumental	holubníkom	holubníkmi

Further reading

• “holubník”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024