jelček

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈjɛɫt͡ʃɛk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈjɛlt͡ʃɛk/

Noun

jelček m animal

1. diminutive of jelec (“chub”)

Declension

Declension of jelček (hard o-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	jelček	jelčky	jelčci, jelčkové
genitive	jelčka, jelčku	jelčkú	jelčkóv
dative	jelčku, jelčkovi	jelčkoma	jelčkóm
accusative	jelček, jelčka	jelčky	jelčky
vocative	jelčče	jelčky	jelčci, jelčkové
locative	jelčcě, jelčku, jelčkovi	jelčkú	jelčciech
instrumental	jelčkem	jelčkoma	jelčky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “jelček”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění