kúzedlník

Old Czech

Etymology

Derived from Proto-Balto-Slavic *kjáudas, from Proto-Indo-European *kéwdos. Cognate with Old East Slavic кудесникъ (kudesnikŭ) and Russian куде́сник (kudésnik). By surface analysis, kúzdlo +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkuːzɛdɫ̩ɲiːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkau̯zɛdl̩ɲiːk/

Noun

kúzedlník m pers (female equivalent kúzedlnicě)

1. wizzard

Declension

Declension of kúzedlník (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kúzedlník	kúzedlníky	kúzedlníci, kúzedlníkové
genitive	kúzedlníka	kúzedlníkú	kúzedlníkóv
dative	kúzedlníku, kúzedlníkovi	kúzedlníkoma	kúzedlníkóm
accusative	kúzedlníka	kúzedlníky	kúzedlníky
vocative	kúzedlníče	kúzedlníky	kúzedlníci, kúzedlníkové
locative	kúzedlníku, kúzedlníkovi	kúzedlníkú	kúzedlníciech
instrumental	kúzedlníkem	kúzedlníkoma	kúzedlníky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: kouzelník

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kúzedlník”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění