kvákat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kvákati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkvaːkat]
• Hyphenation: kvá‧kat
• Rhymes: -aːkat

Verb

kvákat impf

1. to croak or to quack (to make a frog sound or a duck sound)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	kvákat, kvákati	Active adjective	kvákající
Verbal noun	kvákání	Passive adjective	kvákaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	kvákám	kvákáme	—	kvákejme
2nd person	kvákáš	kvákáte	kvákej	kvákejte
3rd person	kváká	kvákají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kvákat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	kvákal	kvákali	kvákán	kvákáni
masculine inanimate		kvákaly		kvákány
feminine	kvákala		kvákána
neuter	kvákalo	kvákala	kvákáno	kvákána

Transgressives	present	past
masculine singular	kvákaje	—
feminine + neuter singular	kvákajíc	—
plural	kvákajíce	—

See also

• káchat

Further reading

• “kvákati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kvákati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989