lalok

See also: łałok

Czech

Alternative forms

• laloch, lalouch

Etymology

Inherited from Old Czech lalok.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈlalok]

Noun

lalok m inan (diminutive lalůček or laloček)

1. lobe (division of the brain)

   spánkový lalok ― temporal lobe

   temenní lalok ― parietal lobe

   týlní lalok ― occipital lobe

   čelní lalok ― frontal lobe

2. wattle (part of head of a rooster)

Declension

Declension of lalok (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	lalok	laloky
genitive	laloku	laloků
dative	laloku	lalokům
accusative	lalok	laloky
vocative	laloku	laloky
locative	laloku	lalocích
instrumental	lalokem	laloky

Related terms

adjectives

• laločnatý
• lalokový

nouns

• laloch
• lalošek
• lalouch
• laloušek
• lalůček
• lalůšek

Further reading

• “lalok”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “lalok”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “lalok”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lalokъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɫaɫok/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlalok/

Noun

lalok m inan

1. chin, dewlap

Declension

Declension of lalok (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	lalok	laloky	laloci, lalokové
genitive	laloka, laloku	lalokú	lalokóv
dative	laloku	lalokoma	lalokóm
accusative	lalok	laloky	laloky
vocative	laloče	laloky	laloci, lalokové
locative	lalocě, laloku	lalokú	lalociech
instrumental	lalokem	lalokoma	laloky

This table shows the most common forms around the 13th century.

Descendants

• Czech: lalok

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916), “lalok”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění