lvíčě

See also: lvice, lvíče, and lvicě

Old Czech

Etymology

From lvík +‎ -ě.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈlʋiːt͡ʃi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlviːt͡ʃɛ/

Noun

lvíčě n (diminutive lvátko)

1. lion cub

Declension

Declension of lvíčě (t-stem)

	singular	dual	plural
nominative	lvíčě	lvíčětě	lvíčata
genitive	lvíčěte	lvíčatú	lvíčat
dative	lvíčěti	lvíčatma	lvíčatóm
accusative	lvíčě	lvíčětě	lvíčata
vocative	lvíčě	lvíčětě	lvíčata
locative	lvíčěti	lvíčatú	lvíčětech
instrumental	lvíčětem	lvíčatma	lvíčaty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• lvíčenec

 

Descendants

• Czech: lvíče

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “lvíčě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění