mník

See also: MNIK

Czech

Alternative forms

• mík

Etymology

Etymology tree

Proto-Slavic *mьnь

Old Czech meň

Proto-Indo-European *-eykos

Proto-Balto-Slavic *-eikas

Proto-Slavic *-ikъ

Czech -ík

Czech mník

From Old Czech meň + Czech -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmɲiːk]

Noun

mník m anim (diminutive mníček)

1. burbot

Declension

Declension of mník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	mník	mníci
genitive	mníka	mníků
dative	mníkovi, mníku	mníkům
accusative	mníka	mníky
vocative	mníku	mníci
locative	mníkovi, mníku	mnících
instrumental	mníkem	mníky

Further reading

• “mník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “mník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “mník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026