myslet

Czech

Etymology

From Proto-Slavic *mysliti, from Proto-Indo-European *muHdʰ-.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈmɪslɛt/

• audio:

  (file)

Verb

1. to think (to reckon, to estimate)

   Myslím, že to zvládneš.

   I think you're going to make it.

2. to think (to think about)

   Musel jsem na ni myslet celý den.

   I had to think about her all day long.

3. to mean

   Myslel jsem to metaforicky.

   I meant it metaphorically.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	myslet, mysleti	Active adjective	myslící, myslející
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	myslím	myslíme	—	mysleme
2nd person	myslíš	myslíte	mysli	myslete
3rd person	myslí	myslí, myslejí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive myslet.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	myslel, myslil	mysleli, myslili	myšlen	myšleni
masculine inanimate		myslely, myslily		myšleny
feminine	myslela, myslila		myšlena
neuter	myslelo, myslilo	myslela, myslila	myšleno	myšlena

Transgressives	present	past
masculine singular	mysle, mysleje	—
feminine + neuter singular	myslíc, myslejíc	—
plural	myslíce, myslejíce	—

Synonyms

• myslit

Related terms

• vymyslet
• promyslet
• zamyslet
• zamýšlet
• domyslet
• nedomyslet
• rozmyslet
• usmyslet si
• pomyslet
• přemýšlet

• myšlení n
• myšlenka f
• myslitel m
• mysl f
• zamyšlení n
• rozmysl m

• pomyslný m
• nedomyšlený m
• myšlenkový m

See also

• dumat

Further reading

• Template:R:PSJC
• Template:R:SSJC