náčelník

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: načelnik

Czech[edit]

Etymology[edit]

From ná- +‎ čelo +‎ -ník.

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈnaːt͡ʃɛlɲiːk]

Noun[edit]

náčelník m

  1. chief (leader of a tribe)
    náčelník Apačů
  2. chief (head of an organization)
    náčelník Generálního štábuChief of Staff

Further reading[edit]

  • náčelník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • náčelník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989