nábytkář

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From nábytek (furniture) +‎ -ář.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈnaːbɪtkaːr̝̊]
  • Hyphenation: ná‧byt‧kář

Noun

[edit]

nábytkář m anim (female equivalent nábytkářka)

  1. furnituremaker, cabinetmaker
    Synonym: truhlář
  2. furniture designer
    Hypernym: návrhář

Declension

[edit]

Derived terms

[edit]

Further reading

[edit]
  • nábytkář”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
  • nábytkář”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • nábytkář”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)