From oživit + -ení.
oživení n
- verbal noun of oživit
- reinvigoration
Declension of oživení (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
oživení
|
oživení
|
genitive
|
oživení
|
oživení
|
dative
|
oživení
|
oživením
|
accusative
|
oživení
|
oživení
|
vocative
|
oživení
|
oživení
|
locative
|
oživení
|
oživeních
|
instrumental
|
oživením
|
oživeními
|
See the etymology of the corresponding lemma form.
oživení
- animate masculine nominative/vocative plural of oživený
- “oživení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “oživení”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “oživení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)