obhájce

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to: navigation, search

Czech[edit]

Noun[edit]

obhájce m

  1. advocate (who argues the case of another)

External links[edit]

  • obhájce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • obhájce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989