obrovitý

Czech

Etymology

From obr +‎ -ovitý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobrovɪtiː]

Adjective

obrovitý

1. giant, colossal, monstrous

   Je obrovitý a musí mít kolem dvou set kilogramů. ― He is huge and must weigh about 200 kg.

Declension

Declension of obrovitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obrovitý		obrovitá	obrovité
genitive	obrovitého		obrovité	obrovitého
dative	obrovitému		obrovité	obrovitému
accusative	obrovitého	obrovitý	obrovitou	obrovité
locative	obrovitém		obrovité	obrovitém
instrumental	obrovitým		obrovitou	obrovitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obrovití	obrovité		obrovitá
genitive	obrovitých
dative	obrovitým
accusative	obrovité			obrovitá
locative	obrovitých
instrumental	obrovitými

Related terms

• obr
• obrovský

 

Further reading

• obrovitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obrovitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989