opodstatněný

Czech

Etymology

From opodstatnit +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopotstatɲɛniː]

Adjective

opodstatněný

1. well-founded, well founded

   Antonym: neopodstatněný

Declension

Declension of opodstatněný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	opodstatněný		opodstatněná	opodstatněné
genitive	opodstatněného		opodstatněné	opodstatněného
dative	opodstatněnému		opodstatněné	opodstatněnému
accusative	opodstatněného	opodstatněný	opodstatněnou	opodstatněné
locative	opodstatněném		opodstatněné	opodstatněném
instrumental	opodstatněným		opodstatněnou	opodstatněným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	opodstatnění	opodstatněné		opodstatněná
genitive	opodstatněných
dative	opodstatněným
accusative	opodstatněné			opodstatněná
locative	opodstatněných
instrumental	opodstatněnými

See also

• doložený
• dokázaný
• odůvodněný
• oprávněný
• podepřený
• zdůvodněný

Further reading

• opodstatněný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• opodstatněný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• opodstatněný in Internetová jazyková příručka