přikázání

Czech

Etymology

From přikázat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪkaːzaːɲiː]

Noun

přikázání n

1. verbal noun of přikázat
2. commandment

Declension

Declension of přikázání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	přikázání	přikázání
genitive	přikázání	přikázání
dative	přikázání	přikázáním
accusative	přikázání	přikázání
vocative	přikázání	přikázání
locative	přikázání	přikázáních
instrumental	přikázáním	přikázáními

Further reading

• přikázání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přikázání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přikázání in Internetová jazyková příručka