přistoupit
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přistoupit pf (imperfective přistupovat)
- to access
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | přistoupit, přistoupiti | Active adjective | přistoupivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přistoupení | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přistoupím | přistoupíme | — | přistupme |
| 2nd person | přistoupíš | přistoupíte | přistup | přistupte |
| 3rd person | přistoupí | přistoupí | — | — |
| The verb přistoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přistoupil | přistoupili | — | — |
| masculine inanimate | přistoupily | — | ||
| feminine | přistoupila | — | ||
| neuter | přistoupilo | přistoupila | přistoupeno | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přistoupiv |
| feminine + neuter singular | — | přistoupivši |
| plural | — | přistoupivše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “přistoupiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přistoupiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přistoupit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)