plácnout

Czech

Etymology

From plácat +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈplaːt͡snou̯t]

Verb

plácnout pf (imperfective plácat)

1. to slap, to smack
2. to blurt out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	plácnout, plácnouti	Active adjective	plácnoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	plácnu	plácneme	—	plácněme
2nd person	plácneš	plácnete	plácni	plácněte
3rd person	plácne	plácnou	—	—

The verb plácnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	plácl	plácli	—	—
masculine inanimate		plácly		—
feminine	plácla		—
neuter	pláclo	plácla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	plácna	—
feminine + neuter singular	plácnouc	—
plural	plácnouce	—

Related terms

• plácat
• plácnutí

 

Further reading

• “plácnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “plácnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “plácnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)