požehnání

Czech

Etymology

From požehnat +‎ -ání.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoʒɛɦnaːɲiː]

Noun

požehnání n

1. verbal noun of požehnat
2. blessing

Declension

Declension of požehnání (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	požehnání	požehnání
genitive	požehnání	požehnání
dative	požehnání	požehnáním
accusative	požehnání	požehnání
vocative	požehnání	požehnání
locative	požehnání	požehnáních
instrumental	požehnáním	požehnáními

Further reading

• požehnání in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• požehnání in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• požehnání in Internetová jazyková příručka