pokorný

See also: pokorny, Pokorný, and Pokorny

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *pokorьnъ, ultimately from *koriti (“to reproach”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpokorniː]
• Hyphenation: po‧kor‧ný

Adjective

pokorný (comparative pokornější, superlative nejpokornější, adverb pokorně)

1. humble

Declension

Declension of pokorný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	pokorný		pokorná	pokorné
genitive	pokorného		pokorné	pokorného
dative	pokornému		pokorné	pokornému
accusative	pokorného	pokorný	pokornou	pokorné
locative	pokorném		pokorné	pokorném
instrumental	pokorným		pokornou	pokorným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	pokorní	pokorné		pokorná
genitive	pokorných
dative	pokorným
accusative	pokorné			pokorná
locative	pokorných
instrumental	pokornými

Related terms

• pokora f
• pokořit

 

Further reading

• “pokorný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “pokorný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pokorný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)