pomlouvač

Czech

Etymology

From pomlouvat +‎ -ač.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpomlou̯vat͡ʃ]
• Hyphenation: po‧mlou‧vač

Noun

pomlouvač m anim (feminine pomlouvačka)

1. defamer

Declension

Declension of pomlouvač (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	pomlouvač	pomlouvači
genitive	pomlouvače	pomlouvačů
dative	pomlouvačovi, pomlouvači	pomlouvačům
accusative	pomlouvače	pomlouvače
vocative	pomlouvači	pomlouvači
locative	pomlouvačovi, pomlouvači	pomlouvačích
instrumental	pomlouvačem	pomlouvači

Further reading

• pomlouvač in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pomlouvač in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pomlouvač in Internetová jazyková příručka