popelář

Czech

Etymology

From popel (“ash”) +‎ -ář.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpopɛlaːr̝̊]
• Rhymes: -ɛlaːr̝̊
• Hyphenation: po‧pe‧lář

Noun

popelář m anim (feminine popelářka, related adjective popelářský)

1. garbage man, bin man

Declension

Declension of popelář (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	popelář	popeláři
genitive	popeláře	popelářů
dative	popelářovi, popeláři	popelářům
accusative	popeláře	popeláře
vocative	popeláři	popeláři
locative	popelářovi, popeláři	popelářích
instrumental	popelářem	popeláři

Derived terms

• popelářství

 

Related terms

• popel
• popelavý
• popelnice
• popelník

 

Further reading

• popelář in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• popelář in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• popelář in Internetová jazyková příručka