poručík

Czech

Alternative forms

• por. (abbreviation)

Etymology

Etymology tree

Proto-Indo-European *h₂ep

Proto-Indo-European *-o

Proto-Indo-European *h₂epó

Proto-Indo-European *h₂pó

Proto-Balto-Slavic *pa

Proto-Slavic *po

Proto-Slavic *po-

Old Czech po-

Czech po-

Czech ruka

Czech -it

Czech ručit

Czech poručit

Proto-Indo-European *-eykos

Proto-Balto-Slavic *-eikas

Proto-Slavic *-ikъ

Czech -ík

Czech poručík

From poručit (“to order, to command”) + -ík.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈporut͡ʃiːk]
• Hyphenation: po‧ru‧čík

Noun

poručík m anim (female equivalent poručice)

1. (military) lieutenant

   Synonym: (archaic) lajtnant

Usage notes

Whatever the exact mapping, poručík usually ranks above praporčík and rotmistr and below nadporučík.

Declension

Declension of poručík (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	poručík	poručíci
genitive	poručíka	poručíků
dative	poručíkovi, poručíku	poručíkům
accusative	poručíka	poručíky
vocative	poručíku	poručíci
locative	poručíkovi, poručíku	poručících
instrumental	poručíkem	poručíky

Derived terms

• generálporučík m anim
• nadporučík m anim
• podporučík m anim

Related terms

• poroučet impf
• poručit pf
• poručnictví n
• poručník m anim

Further reading

• “poručík”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poručík”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poručík”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2026
• Hodnosti, army.cz