poslušnost

Czech

Etymology

From poslušný +‎ -ost.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈposluʃnost]

Noun

poslušnost f

1. obedience

   Antonym: neposlušnost

Declension

Declension of poslušnost (i-stem feminine)

	singular	plural
nominative	poslušnost	poslušnosti
genitive	poslušnosti	poslušností
dative	poslušnosti	poslušnostem
accusative	poslušnost	poslušnosti
vocative	poslušnosti	poslušnosti
locative	poslušnosti	poslušnostech
instrumental	poslušností	poslušnostmi

Further reading

• “poslušnost”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poslušnost”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poslušnost”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Serbo-Croatian

Pronunciation

• IPA^(key): /poslǔːʃnoːst/
• Hyphenation: pos‧lu‧šnost

Noun

poslúšnōst f (Cyrillic spelling послу́шно̄ст)

1. obedience, dutifulness

Declension

Declension of poslušnost

	singular
nominative	poslúšnōst
genitive	poslúšnosti
dative	poslušnosti
accusative	poslušnost
vocative	poslušnosti
locative	poslušnosti
instrumental	poslúšnosti / poslúšnošću