prázdný

See also: prázdny and Prázdný

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech prázdný, from Proto-Slavic *porzdьnъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpraːzdniː]

Adjective

prázdný (comparative prázdnější, superlative nejprázdnější, adverb prázdně or prázdno)

1. empty

   Antonym: plný

2. (set theory) empty

   Antonym: neprázdný

Declension

Declension of prázdný (hard)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	prázdný		prázdná	prázdné
genitive	prázdného		prázdné	prázdného
dative	prázdnému		prázdné	prázdnému
accusative	prázdného	prázdný	prázdnou	prázdné
locative	prázdném		prázdné	prázdném
instrumental	prázdným		prázdnou	prázdným
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	prázdní	prázdné		prázdná
genitive	prázdných
dative	prázdným
accusative	prázdné			prázdná
locative	prázdných
instrumental	prázdnými

Derived terms

adjective

• liduprázdný

nouns

• prázdniny
• prázdno
• prázdnota

verb

• vyprázdnit

Further reading

• “prázdný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “prázdný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “prázdný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025