praporečník

Czech

Etymology

From praporek (“flag”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpraporɛt͡ʃɲiːk]
• Rhymes: -ɛtʃɲiːk
• Hyphenation: pra‧po‧reč‧ník

Noun

praporečník m anim (feminine praporečnice)

1. flag-bearer

   Synonyms: korouhevník, vlajkonoš

Declension

Declension of praporečník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	praporečník	praporečníci
genitive	praporečníka	praporečníků
dative	praporečníkovi, praporečníku	praporečníkům
accusative	praporečníka	praporečníky
vocative	praporečníku	praporečníci
locative	praporečníkovi, praporečníku	praporečnících
instrumental	praporečníkem	praporečníky

Related terms

• prapor
• praporek

 

Further reading

• praporečník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• praporečník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• praporečník in Internetová jazyková příručka