prazen

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Slovene[edit]

Etymology[edit]

From Proto-Slavic *porzdьnъ.

Pronunciation[edit]

Adjective[edit]

prázən (comparative bȍlj prázən, superlative nȁjbolj prázən)

  1. empty (devoid of content)

Inflection[edit]

Hard
masculine feminine neuter
nom. sing. prázen prázna prázno
singular
masculine feminine neuter
nominative prázen ind
prázni def
prázna prázno
accusative nominativeinan or
genitive
anim
prázno prázno
genitive práznega prázne práznega
dative práznemu prázni práznemu
locative práznem prázni práznem
instrumental práznim prázno práznim
dual
masculine feminine neuter
nominative prázna prázni prázni
accusative prázna prázni prázni
genitive práznih práznih práznih
dative práznima práznima práznima
locative práznih práznih práznih
instrumental práznima práznima práznima
plural
masculine feminine neuter
nominative prázni prázne prázna
accusative prázne prázne prázna
genitive práznih práznih práznih
dative práznim práznim práznim
locative práznih práznih práznih
instrumental práznimi práznimi práznimi

Further reading[edit]

  • prazen”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran