přítěž

Czech

Etymology

Deverbal from přitížit

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːcɛʃ]

Noun

přítěž f

1. burden

Declension

Declension of přítěž (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	přítěž	přítěže
genitive	přítěže	přítěží
dative	přítěži	přítěžím
accusative	přítěž	přítěže
vocative	přítěži	přítěže
locative	přítěži	přítěžích
instrumental	přítěží	přítěžemi

Further reading

• přítěž in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přítěž in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přítěž in Internetová jazyková příručka
• “přítěž”, in Seznam Slovník, Prague, Czechia: Seznam.cz, 2024