rozmělnit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
rozmělnit pf (imperfective rozmělňovat)
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | rozmělnit, rozmělniti | Active adjective | rozmělnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozmělnění | Passive adjective | rozmělněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozmělním | rozmělníme | — | rozmělněme |
| 2nd person | rozmělníš | rozmělníte | rozmělni | rozmělněte |
| 3rd person | rozmělní | rozmělní | — | — |
| The verb rozmělnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozmělnil | rozmělnili | rozmělněn | rozmělněni |
| masculine inanimate | rozmělnily | rozmělněny | ||
| feminine | rozmělnila | rozmělněna | ||
| neuter | rozmělnilo | rozmělnila | rozmělněno | rozmělněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozmělniv |
| feminine + neuter singular | — | rozmělnivši |
| plural | — | rozmělnivše |
Related terms[edit]
Further reading[edit]
- rozmělniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozmělniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozmělnit in Internetová jazyková příručka