rozmar

From Wiktionary, the free dictionary

Jump to navigation Jump to search

See also: rozmár

Czech[edit]

Etymology[edit]

Deverbal from rozmařit.

Pronunciation[edit]

IPA^(key): [ˈrozmar]

Noun[edit]

rozmar m inan

whim

Declension[edit]

Declension of rozmar (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rozmar	rozmary
genitive	rozmaru	rozmarů
dative	rozmaru	rozmarům
accusative	rozmar	rozmary
vocative	rozmare	rozmary
locative	rozmaru	rozmarech
instrumental	rozmarem	rozmary

Derived terms[edit]

rozmarný

See also[edit]

vrtoch m

Further reading[edit]

rozmar in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
rozmar in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=rozmar&oldid=73016278"