rozmar

Definition from Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search
See also: rozmár

Czech[edit]

Etymology[edit]

Deverbal of rozmařit.

Pronunciation[edit]

Noun[edit]

rozmar m inan

  1. whim

Declension[edit]

Derived terms[edit]

See also[edit]

Further reading[edit]

  • rozmar in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozmar in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989