rozoměti

Old Czech

Alternative forms

• rozuměti

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *orzuměti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈrozomi̯ɛci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈrozomjɛci/

Verb

rozoměti impf

1. to understand

Conjugation

Conjugation of rozoměti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
rozoměti	rozomět	rozoměnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	rozoměju	rozomievě (-va)	rozomiem (-me/-my)	–	rozomějvě (-va)	rozomějme (-my)
2nd person	rozomieš	rozomieta	rozomiete	rozoměj	rozomějta	rozomějte
3rd person	rozomie	rozomieta	rozomějú	rozoměj	rozomějta	rozomějte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	rozoměch	rozoměchově (-va)	rozoměchom (-me/-my)	rozomiech, rozomějiech	rozomiechově, rozomějiechově (-va)	rozomiechom, rozomějiechom (-me/-my)
2nd person	rozomě	rozoměsta (-šta)	rozoměste (-šte)	rozomieše, rozomějieše	rozomiešta, rozomějiešta (-sta)	rozomiešte, rozomějiešte (-ste)
3rd person	rozomě	rozoměsta (-šta)	rozoměchu	rozomieše, rozomějieše	rozomiešta, rozomějiešta (-sta)	rozomiechu, rozomějiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	rozoměl	rozoměla	rozoměli	—	—	—
Feminine	rozoměla	rozoměle	rozoměly	—	—	—
Neuter	rozomělo	rozoměle	rozoměla	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	rozomějě	rozomějúce		rozoměv	rozoměvše
Feminine	rozomějúci			rozoměvši
Neuter	rozomějě, rozomějúci			rozoměv, rozoměvši

Note: This table shows the most common forms of rozoměti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• dorozoměti
• porozoměti
• rozom
• rozomný
• srozoměti
• vyrozoměti

 

Descendants

• Czech: rozumět

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “rozoměti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění