rozpačitý

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From rozpaky +‎ -itý.

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈrospat͡ʃɪtiː]

Adjective

[edit]

rozpačitý

  1. embarrassed, bashful, hesitant, confused, awkward
    V novém prostředí je vždy rozpačitý.He's always embarrassed in new surroundings.
    Podívala se na něj s rozpačitým úsměvem.She looked at him with a bashful smile.
    Po jeho poznámce následovalo rozpačité ticho.After his remark an awkward silence followed.

Declension

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • rozpačitý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozpačitý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • rozpačitý in Internetová jazyková příručka