Inherited from Old Czech rozpak.
rozpaky m inan pl
- embarrassment, misgivings, quandary
- uvést koho do rozpaků ― to embarrass someone
- být v rozpacích ― to feel embarrassed
- vyvolat rozpaky ― to cause embarrassment
Declension of rozpaky (pl-only velar masculine inanimate)
|
|
plural
|
| nominative
|
rozpaky
|
| genitive
|
rozpaků
|
| dative
|
rozpakům
|
| accusative
|
rozpaky
|
| vocative
|
rozpaky
|
| locative
|
rozpacích
|
| instrumental
|
rozpaky
|
- “rozpaky”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “rozpaky”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozpaky”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
