rozpovídat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozpovídat pf
- (transitive) to make someone talk
- (reflexive with se) to start talking
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | rozpovídat, rozpovídati | Active adjective | rozpovídavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozpovídání | Passive adjective | rozpovídaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozpovídám | rozpovídáme | — | rozpovídejme |
| 2nd person | rozpovídáš | rozpovídáte | rozpovídej | rozpovídejte |
| 3rd person | rozpovídá | rozpovídají | — | — |
| The verb rozpovídat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozpovídal | rozpovídali | rozpovídán | rozpovídáni |
| masculine inanimate | rozpovídaly | rozpovídány | ||
| feminine | rozpovídala | rozpovídána | ||
| neuter | rozpovídalo | rozpovídala | rozpovídáno | rozpovídána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozpovídav |
| feminine + neuter singular | — | rozpovídavši |
| plural | — | rozpovídavše |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- rozpovídati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozpovídati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozpovídat in Internetová jazyková příručka