sebeklam

Czech

Etymology

From sebe- +‎ klam.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsɛbɛklam]

Noun

sebeklam m inan

1. self-deception

Declension

Declension of sebeklam (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	sebeklam	sebeklamy
genitive	sebeklamu	sebeklamů
dative	sebeklamu	sebeklamům
accusative	sebeklam	sebeklamy
vocative	sebeklame	sebeklamy
locative	sebeklamu	sebeklamech
instrumental	sebeklamem	sebeklamy

Further reading

• “sebeklam”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “sebeklam”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sebeklam”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)